Voňavý kmín dává české kuchyni typickou chuť už po staletí, stejně tak se odpradávna využívá při léčbě různých zdravotních potíží a v kosmetice. Tato aromatická rostlina je zkrátka součástí kulinářského, ale taky bylinářského dědictví naší země, a tak není divu, že se v Čechách ročně spotřebují až 2400 tun kmínu. Rozhodně se proto vyplatí dozvědět se něco víc o jeho původu, náročném pěstování a vysoké kvalitě Českého kmínu s velkým Č.
Šlechtění, odrůdy
Není kmín jako kmín. Ten český nese jméno kmín kořenný nebo taky kmín luční (latinsky Carum carvi L.) a spadá do čeledi miříkovitých bylin a stejné podčeledi jako třeba fenykl obecný, bedrník anýz, koriandr setý nebo libeček lékařský. Rostlina zřejmě pochází z Malé a Střední Asie, odkud se rozšířila do celé Evropy, a to jako divoká bylina i zemědělská plodina. Originální chuť a použití kmínu kořenného se považuje za českou specialitu, která se na tisících hektarů naší půdy kultivuje už déle než 160 let.
Od poloviny 19. století se u nás kmín pěstoval v polních podmínkách, a to nejprve pod označením několika pěstitelů, příkladem je Havelkův kmín. Vědecké šlechtění se traduje přibližně od roku 1910. Od čtyřicátých let se v naší zemi vyšlechtila spousta odrůd, které zde mají výborné klimatické i půdní podmínky. Jednu z prvních krajových odrůd představuje Moravský kmín ze Staré Vsi u Přerova, k dalším patří i odrůda s názvem Český, kterou vyšlechtil pan Hokeš z Březinky u Mělníka.
Nejvíc kmínových polí (asi pětina celkové rozlohy) se v současné době obhospodařuje na Vysočině. Známé jsou obce Maleč, Česká Bělá nebo Keřkov, který se do historie českého kmínařství zapsal díky pěstiteli Františku Procházkovi (1926–1989). Ten působil v Šlechtitelské stanici Keřkov a vyšlechtil důležitou odrůdu Ekonom, která pozvedla úroveň pěstování kmínu. Při výzkumu se pan Procházka věnoval neopadavosti nažek jako možnosti vyšších sklizní. Výsledkem jeho práce a spolupráce s dalšími odborníky byly výkonné a neopadavé odrůdy Rekord, Prochan a Kepron, které vynesly český kmín mezi evropskou špičku a do exportu.
V Keřkově se zrodila i další výnosná odrůda Kamín – manželé Josef a Ludmila Kameníkovi ji šlechtili celých třináct let. Paní inženýrce Kameníkové se navíc po odchodu pana Procházky podařilo zachránit materiály kmínu i dalších plodin, založit udržovací šlechtění odrůd Rekord, Prochan a Kepron a obnovit šlechtitelské pokusy. Význam českého šlechtění kmínu dokládá i fakt, že 5 z dvanácti kmínových odrůd zapsaných v Evropském katalogu odrůd pochází z Česka, a to včetně ozimé formy Aprim.